Ledacos

Walchensee s Cleo
U Walchensee jsme byli tyden na konci srpna. Jedine informace, ktere jsem mel predem, bylo to, ze rodice od Cleo maji v kempu u tohoto jezera uz 20 let obytnak a ze je tam pekne jezero, ktere je docela studene... Fotky toho jezera jsem videl na netu, ale bylo nejak podezrele modre a pekne, takze mi bylo hned jasne, ze ze to fotomontaz:-)
Nakonec to vypadalo vsecko jinak, nez jsem si predstavoval - jezero bylo fakt tak modre a nadrerne, jak na fotkach (beztak tam davaji nejake chemikalie, to prece neni jinak mozne...), bylo studene ne 5cm, jak jsem si myslel, ale 2cm, obytnak byl sice starsi nez ja, ale veliky jako prase.
Kazdy den zacal tim, ze me vzbudilo chrapani Cleo. Vzdycky jsem si predstavoval, ze pokud budu chrapat tak jako tata, nikdo se mnou nevydrzi a budu muset spavat nekde na gauci ve sklepe. Ted je vsecko jinak - chci chrapat, abych se ji pomstil:-) Ne, delam si srandu - ona sice chrape, ale tak jemne a sympaticky,ze me to vzdycky mrzi, kdyz je ticha noc:-)
Pri kafi a cigarete pred obytnakem se vzdycky znalecky divala na hory a rikala: "Vidis ty mraky nad tim kopcem? Kdyz je ten kopec rano pod mrakama, je jasne, ze bude prset. Ja to tady znam, jezdim sem uz leta..." Vzdycky jsem se tomu smal a vynadala mi, ze pry tomu prd rozumim. Nakonec to bylo tak, ze kazdy den palilo slunko jak svina a prselo jen ten den, kdy nebyly mraky jen nad tim kopcem, ale pul metru pred obytnakem a neslo videt na par metru:-)
V Kempu byla zajimava smeska lidi - kempari, kteri tam maji obytnak cely rok (to uz nema s kempovanim nic spolecneho. Maji takove vybaveni, ze to tam vypada jak v 5-hvezdickovem hotelu) a... To musim popsat bliz. Lezeli jsme s Cleo na plazi, kdyz tam prislo 6 zenskych. Cleo hned rikala: divej, lesby! Ptal jsem se, jak je muze poznat. Pry se mam divat poradne. A fakt. Kazda byla jasna - jedna mela knir, druha ramena jak stehovak, treti plavky z roku 1986, vsechny kourily a mely hluboky hlas... Tu a tam se sebe dotkly, pohledy taky mluvily za vsechno... Ja proti tomu nic nemam, popisuju to jenom proto, ze byla sranda, jak rychle to mohla Cleo poznat...
Dalsi zajimavou postavou byl v kempu Hitler. Byl to chlapek, ktery byl Hitlerovi tak napadne podobny, az jsem si zacal myslet, ze to ten chlap dela schvalne - mel stejnou patku, stejne srandovne strizeny knir a na krku kriz podivneho tvaru. No des... A chodil v kozene veste... Byt zenska, jedu po nem jako blazen.
Pan spravce kempu byl taky k zasmani. Nechal pred zachody napsat na tabuli "Pokud ucpete zachod a nenahlasite to, nedostanete uz od nas zadny toaletni papir" No proste jak na detskem tabore:-)
Jinak ten tyden byl bozi, kazdy den jsme meli nejaky vylet, videl jsem Zuspitze, kazdy den jsme se koupali (me sebevedomi po kazdem koupani utrpelo tezke ztraty)...
Jeden vecer jsme chteli grilovat, jako chlap jsem se ujal rozdelavani ohne. Po 4 hodinach cekani v oblaku koure dosla Cleo trpelivost a udelala ty rizky na panvi... Druhy den rozdelavala ohen ona - za 20 minut bylo uhli zhave za hodinu jsme byli po veceri. Ach jo...:-) Ma to se mnou obcas holt tezke... Kazdopadne jsme se vzajemne nezavrazdili, i kdyz po ceste dom tomu nebylo daleko. nechtel jsem ridit, protoze auto, v kterem se radi, ale nemacka spojka je pro me nepochopitelne. Zustali jsme trcet v zacpe a Cleo zacala byt nepricetna. Nejprv nadavala na ridice kolem, pak na cely svet... Jen jsem cekal, kdy prijdu na radu ja, prestoze jsem nerekl ani slovo. A pak to zacalo - hodinu jsem byl tercem vsech moznych rypacek a nadavek, mou lenosti a neschopnosti pocinaje, pres nereagujiciho blbce az po... No radsi nic. Takticke mlceni ale pomaha, vybourila se a pak jsme se vzajene omluvili - ja za to, ji bohuzel nemuzu s rizenim pomoct, protoze by to pro nas oba bylo nebezpecne, ona za svuj vybuch. No jo, to jsme proste my. Apon neni nuda:-)
Ze Stuttgartu jsme pak do Berlina leteli, byla to moje prvni cesta letadlem v zivote. Cleo vedela, jak bych nekdy rad letel letedlem (a pokud mozno s ni), proto nasla levny let, aby mi udelala radost. Coz se ji porarilo, uzival jsem si to jako maly Jarda. Bylo to pro me jako Vanoce, jen jsem se citil jako blbec, protoze muj nadseny oblicej v letadle kontastoval se znudenymi ci spicimi obliceji mych spolucestujicich:-)



Narozeniny Charlotte aneb a pak ze nejsou Nemky pekne

Ten den, co jsme prileteli do Berlina, slavila Charlotte narozeniny. Usporadala velkou zahradni party s taborakem, od nas dostala atmosferickou tabaterku (v ktere ted lezi "zakazane veci"). Pozvala tam X lidi, ktere jsem v zivote nevidel, to ale neni zajimave. Jelikoz jsme byli s Cleo unaveni, protoze jsme vstavali ve 4h rano, tak jsme u ohne zaspali. Az druhy den jsem se dozvedel, ze tady ta slecna tam v rausi palila sve spodni pradlo. Ta snad ani neni z Nemecka, co?
Prise radsi vypiju nejake to kafe, abych nic nezmeskal:-)


V rukou lazebnika
Strihani je v Nemecku tak drahe, ze se i bojim zeptat, kolik to stoji. Proto jsme spojili prijemne (pro Cleo) a uzitecnym (pro me) a necham se strihat. Co ale usetrim na eurech, to prodelam na nervech. Posledni strihani trvalo 2h, skudlilo a bolelo to jak svina, nez jsme zjistlili, ze jsme ten strojek spatne nastavili... Ach jo, chytremu napovez, hloupeho trkni. Aby vsem neprijemnostem nebyl konec, tak se mi rekla, ze mi snad nebude vadit ten blesk, ktery mi vzahu vyholila. Pry je to ted in... Vzpomnel jsem si na vsechna diskofilni paka a pomatene fotbalisty, kteri podobne katastrofy nosi na hlave a zastavilo se mi srdce... Nastesti si ze me delala srandu. Ale prijemne mi teda nebylo. To mam za to, ze si z ni taky porad utahuju:-)