Dieta

Nepsal jsem čtyři dlouhé týdny ani řádku. Je mi jasné, ze se po takové době tábor pochybovačů o častosti aktualizace tohoto blogu značně rozšířil, ale doufám, ze dnešními příspěvky zlomím i toho největšího pesimistu (viz anketa).
Upřímně řečeno, nemel jsem na blog ani pomyšlení. Jednak mam moc práce, ale hlavně s Cleo jsem si prosel zatím nebouřlivějším obdobím plným hádek. No vlastně my máme období plné hádek už 2,5 roku:-) Ale tentokrát to nebyly standardní hádky vyřešené během par minut…
Ona mela zkouškové, ja hodně služeb, čtyři týdny jsme se neviděli, to všechno dohromady působí v našem tragikomickém (ale šťastném) svazku jako dynamit.
Došlo to dokonce tak daleko, ze jsme spolu skoro týden nemluvili… To byla docela drsárna.
Zajímavé je, jak rozdílně na to reagujeme – já nemam chuť jíst, ona spát. Každý týden jsem shodil kilo, asi kvůli tomu, ze zažívání fungovalo 3x rychleji než obvykle. Kdo chce shodit, můžu jen doporučit:-) Na jídlo jsem si ani nevzpomněl, proto jsem všude v byte rozmístil papírky s nápisy: „STAV SE“, „CHYBIS MI“, „SALÁMEK?“ s podpisem „TVOJE MILOVANA LEDNICKA“, abych nevyhladověl.
Ale vždycky to bylo tak, ze když se nevidíme (ne já a lednicka, nybrz ja a Cleo!), byly to těžké časy. Ale při setkání je vše zapomenuto, řekneme si, ze jsme teatrální blbci a všecko je v pořádku.
Zase jednou se mi potvrdilo, ze prodělané krize utužují vztah. Po tom, čím jsme si prošli, ji mám ještě radši… Ale znovu zažít bych to nechtěl. To bych radši sel do kostela ke zpovědi a nebo nosil slipy. Ze sekáče. A nebo pil pivo z PET-flašky a mel účes jako Zahrada. Dokonce bych radši bydlel v Domaníně a nebo hrál fotbal za muže. Ten Zahradův účes beru zpátky:-)