Rifle

Nemám sice málo oblečení, ale nemám skoro jediné kalhoty, v kterých není díra. Což o to, mně je to fuk. Jsem prostě stylový! Ale od té doby, co byl můj styl oblékání tematizován na radě spolupracovníků u mě v práci a následně bylo mi řečeno, že nevhodně reprezentuju zaměstnavatele, jsem musel jít nakupovat.
Vždycky jsem nenáviděl hadry ze sekáče. Představa toho,mít na sobě věci, které nosil někdo neznámého původu, mě děsila. Hospodářská krize však dolehla i na mou již tak letitými dluhy ztrápenou peněženku. V jednom sekáči na úrovni (přičemž za standard neberu jakýkoliv hodonínský sekáč s flekatým spodním prádlem za 2 koruny) jsem objevil levisky, byly jako nové, padly mi jako ušité a byly z facku.
Nadšen z výhodného nákupu jsem pár týdnů na to vyrazil se Charlottou opět na lov. Podařilo se mi sehnat další dvoje kalhoty, dohromady za příjemných 11 euro.
Radostí jsem volal Cleo. Blbec.
Cleo nenávidí sekáče. Jak jsem to jen mohl zapomenout?! Děsí ji představa mít na sobě věci, které nosil někdo neznámého původu. Pro mě úplně nepochopitelné. Mé nadšení nijak nesdílela a po divoké debatě se mě ptala, jestli vím, kdo mé rifle nosil a jakým způsobem se do sekáče dostaly. Tvrdila, že je za tím beztak něco nelegálního.
Poté, co jsem jí řekl, že byly svlečeny neznámému gangsterovi s leprou, kterého odpráskli na ulici, mi zavěsila.
Ale má částečně pravdu. Je podivné, že značkové originální věci stojí tak málo,i když jsou skoro jako nové. Radši na to nemyslet, odkud jsou… Je to ale nemorální mít levisky skoro zadarmo? Nebo je nemorální za ně zaplatit 80 euro, přestože mají hodnotu pěti? Těžko říct.