Miluju prarodiče

Dobrý den, ráda bych se představila. Říká se mi octomilka, jsem malinká moucha milující kazící se jídlo. Proto vyhledávám lidi bez smyslu pro úklid, tam se vždycky najde něco na zub. Mým snem je bydlet na studentských kolejích. Kamarádky tam bydlí a mají se jako prase v žitě!
Nedávno jsem měla taky štěstí. Byla jsem nakouknout do kuchyně k Jarkovi a Charlotte, kdyby tam náhodou něco pro mě zapomněli. Pane jo! Úplně se mi zatočila hlava, nevěděla jsem, kam dřív letět! Staré jablka! Omáčka! Týden staré kafe! Byla jsem radostí tak bez sebe, že jsem si nejprve musela ulevit Charlottě na laptop. Protože nebyl nikdo doma, zavolala jsem hned kámoškám a známým a začaly orgie. Jedly jsme, pily, hodovaly… Létala jsem od párty k párty, od hroznů ke starým růžím, plátku papriky na podlaze. Všude se jen bez zábran souložilo. Brzo nás bylo několik set. Pak někdo dostal nápad, že si zahrajeme soutěž „kdo se vysere na nejnemožnější místo.“ Rozletěly jsme se do celého bytu a hledaly místo s největší šancí na vítězství. Soutěž skončila fiaskem, bylo těžké zvolit vítěze, protože bylo posrané prostě všechno. Ani nás to ale moc nemrzelo, protože jsme se náramně bavily!
Když byla párty v nejlepším, přišel domů Jarin… Chtěly jsme se schovat, ale bylo nás tolik, že jsme neměly šanci. Bohužel nás viděl. Se strachem jsme očekávaly, co přijde. Nejprve jsme slyšely, jak nadává. Až na slova „hnůj“ a „do řiti“ jsem toho moc nerozuměla. Pak se vyplnilo to nejhorší: přinesl vysavač. Polkla jsem strachy, pevně se chytila plísně na sýru, zavřela očička a doufala, že to přežiju.
Začala sodoma gomora… Padlo nás sice hodně, ale nevzdávaly jsme to. Když si šel Jarin nadávajíc zapálit, oddechly jsme si. Naděje na nové hody padla, když začalo nové kolo vysávání. Než šel Jarin spát, zbylo nás jen hrst. Vysavač zůstal výstražně v kuchyni V noci jsme proto ani očička nezamhouřily...Chtěly jsme vysavac odtáhnout, ale byly jsme moc slabé… V noci jsme se Jarinovi aspoň částečně pomstily a vysraly se mu na brýle.
Druhý den byl klid. Unavené jsme trochu sexovaly na čistém nádobí. Trochu jsme pojedly starého salámu a mobilizovaly síly. Bohužel přišel Jarin s Charlottou brzo z práce a začalo to, čemu nikdo z nás nevěřil. ÚKLID! Při pohledu na pochutiny letící do koše jsem měla v očičkách slzičky. Pak přišel na řadu nepřítel vysavač a mě bylo jasné, že z párty v kuchyni už nic nebude. Spoledníma kámoškama jsem dobrovolně uletěla oknem.
Pár dní jsme čekaly za rohem na novou příležitost. Bohužel se Jarek se Charlottou drželi a pilně uklízeli.
Jednoho dne jsme se však dočkaly! Zase jsme byly v kuchyni, bylo nás asi 1500 na párty na plesnivých hruškách na stole, jedlo se o sto šest, sexovalo se jako o závod, prostě bomba!
Zrovna jsem srala do toustovače, když jsem uviděla Jarina, jak se vrací z práce domů, přichází šokován do kuchyně a nevěřícně čte papírek ležící u hrušek, kde stojí:
„Nechte si chutnat! Vaši prarodiče…“